Mezi námi

Na jednu stranu mně lichotí, že se o mě zajímáš.

Necítím ti moct dát po čem toužíš!

Sedíme v zahradě, třešně kvetou

a mé jarní léto je tvůj zimní podzim v záři slunce.

Nechci tě zranit, to mi nenáleží!

Však já jsem bez distance a přece jen nepřístupná.

Můj život se odehrává mezi světy, mezi rovinami

a mezi časy.

Já roztáhnu mé ruce a utíkám, poskakuji a skáču přes louky.

Jednou se přece jen vrátím domu, bud´ si jist. Protože toužím po teplu, blízkosti a ochraně.

Ale dlouho se nezdržím jelikoš ta tíseň

v tomto vězení jmenem ZEMNĚ mně mučí.

Avšak když řekneš zůstaň,

tak setrvám

až do šílenství.

A když nastane čas

tak skočím!